Třezalka tečkovaná – oblíbená bylina pro zdravou pokožku i emoční rovnováhu Zatím bez hodnocení.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je u nás hojně rozšířená bylina. Roste nejčastěji na slunných stanovištích, stráních, mezích, loukách, pastvinách či na okrajích lesů. Vyskytuje se hlavně v nižších a středních polohách, někdy i v horských oblastech v celé Evropě, v severní Africe, v Asii až na Sibiři a u Altaje, ale i na jiných místech, kam byla zavlečena.

Lidovými názvy se jí říkalo také čarovník, prostřelenec, svatojanská bylina nebo třeba krevníček. Dva poslední názvy nejspíš souvisí s hypericinem, červeným barvivem, jemuž se říkalo krev sv. Jana a které je obsaženo v kanálcích v listech rostliny.

Je známá především jako přírodní antidepresivum pro své silné sedativní a uklidňující účinky [1], [2], ale už v dávné minulosti byla využívána jako „všelék“ na širokou škálu nemocí a potíží od zánětu trojklanného nervu, přes nervové obtíže všeho druhu, povrchová zranění a namožení svalů, nespavost až po žaludeční potíže a průjmy.

Jak poznat třezalku?

Třezalka tečkovaná je nejen asi půl metru vysoká vytrvalá bylina. Z jejího holého plazivého oddenku vyrůstají přímé a tvrdé lodyhy. Pokud nekvetou, jsou jednoduché a mají mnoho listů, kvetoucí jsou vidlicovitě rozvětvené do bohatých květenství. Přídomek „tečkovaná“ získala třezalka proto, že na jejích listech jsou dobře patrné světlé tečky obsahující silice, žluté korunní plátky okvětních lístků jsou zase tečkované černě. Jestliže ji chceme bezpečně poznat, rozmačkáme jeden otevřený květ. Pokud jde o třezalku, vyteče z něj červená šťáva.

Doba a způsob sběru a sušení třezalky

Bylina kvete od června do srpna, za slunných dnů se sbírá nezdřevnatělá kvetoucí nať, nejlépe odřezáváním nebo odžínáním. Lodyhy se sváží do snopečků a suší se ve stínu na dobře větraném místě, třeba jako se v Bulharsku suší podomácku tabák. Při umělém sušení dbáme na to, aby teplota nepřekročila 30 stupňů.

Správně usušená bylina má trochu trpkou a nahořklou chuť, je téměř bez vůně a zachovává si původní zabarvení. Při manipulaci zacházíme s drogou opatrně, neboť je velmi křehká a listy se snadno drolí.

Třezalka tečkovaná použití nejen v lidovém léčitelství

Třezalka tečkovaná obsahuje flavonové glykosidy, třísloviny a barviva. V lidovém léčitelství se využívala při mnoha onemocněních vnitřně i vně. Má se za to, že příznivě ovlivňuje vylučování žluči, podporuje látkovou výměnu, zlepšuje krevní oběh a zklidňuje organismus.

Třezalka se užívá samostatně nebo bývá součástí míchaných léčivých čajů, tinktur a mastí. Využívá se i ve farmaceutickém průmyslu, kde se z ní vyrábějí doplňky stravy například ve formě tabletek nebo kapek.

Čaj připravený z jedné až dvou čajových lžiček sušené třezalky a čtvrt litru vody se pije při nechutenství, onemocnění jater a žlučníku, ale i při nespavosti, vyčerpanosti, při migrénách, depresivních stavech, zánětech močových cest nebo gynekologických potížích. Při přípravě čaje stačí třezalku spařit a krátce vyluhovat. Čaj se připravuje a popíjí 3 x denně. Třezalku ve formě čaje je vhodné užívat v cca 6 týdenních kůrách a pak udělat alespoň 3 měsíční přestávku.

Třezalkový olej neboli Janův olej se s oblibou používá k potírání postižených míst při léčbě popálenin, revmatismu, hemeroidů, na tvrdou a drsnou pokožku, bolesti zad, na ekzémy, obtížně se hojící rány a také v hojivých koupelích. Olej připravujeme z květů, které se naplní do lahve a až po hrdlo se zalejí jemným olivovým olejem, tak aby byly všechny ponořené. Dobře uzavřenou lahev postavíme na několik týdnů na teplé místo. Po čase se olej zbarví do červena. Poté ho přefiltrujeme přes plátno. Olej následně uchováváme v tmavých lahvičkách. Při používání na popáleniny nahradíme olivový olej lněným. [3]

Třezalka dávkování

Určit správnou denní dávku třezalky tečkované může být docela složité. Podle Ministerstva zdravotnictví je doporučená denní dávka 300 mg, tradiční medicína ovšem často doporučuje užívat až několikanásobné množství. U doplňků stravy postupujte podle doporučeného dávkování na obalu nebo v příbalovém letáku.

Třezalka tečkovaná a její účinky:

(povolená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU)

• Normální funkce močových cest.
• Normální trávení.
• Normální stav pokožky.
• Duševní zdraví – emoční rovnováha – relaxace – pozitivní nálada – spánek.
• Normální stav dýchacích cest.
• Duševní rovnováha – menstruační cyklus.
• Normální funkce kardiovaskulárního systému.

Třezalka tečkovaná – kontraindikace a nežádoucí účinky

• Třezalka může měnit účinky některých léků. Berete-li tedy léky poraďte se o užívání třezalky s vaším lékařem. Jde zejména o léky na krevní tlak, ředění krve, cukrovku nebo snížení hladiny cholesterolu, imunosupresiva, antivirotika, antimykotika a chemoterapeutika.
• Třezalku není vhodné užívat v kombinaci s antidepresivy.
• Třezalka dokáže způsobit změny hladiny hormonů v těle a tak může omezit účinky antikoncepce.
• Není vhodná pro těhotné a kojící ženy.
• Není vhodná při vysoké teplotě.

Snášenlivost třezalky je obvykle dobrá, ale někdy může vyvolat mírné zažívací obtíže, žaludeční nevolnost, závratě, pocit sucha v ústech, únavu nebo naopak nespavost. Užívání třezalky také může vyvolat přecitlivělost na sluneční záření. Zejména tedy pokud ji aplikujete na kůži nebo ji užíváte dlouhodobě ve vyšších dávkách, vyhněte se raději slunění. Také je důležité si uvědomit, že třezalka nebyla schválená jako lék proti depresi a nedoporučuje se pacientům s těžkou depresí. 

Zdroje:

[1] Apaydin EA, Maher AR, Shanman R, Booth MS, Miles JN, Sorbero ME, Hempel S. A systematic review of St. John’s wort for major depressive disorder. Syst Rev. 2016 Sep 2;5(1):148. doi: 10.1186/s13643-016-0325-2. PMID: 27589952; PMCID: PMC5010734.

[2] Ng QX, Venkatanarayanan N, Ho CY. Clinical use of Hypericum perforatum (St John’s wort) in depression: A meta-analysis. J Affect Disord. 2017 Mar 1;210:211-221. doi: 10.1016/j.jad.2016.12.048. Epub 2017 Jan 3. PMID: 28064110

[3] Treben Maria, 1991. Zdraví z boží lékárny, 43. vydání, České Budějovice: DONA, ISBN 80-900080-6-2